
SCIT terapie
Autorský integrativní terapeutický přístup propojující práci s tělesným prožíváním, emocemi, myšlenkovými vzorci a hlubšími psychickými procesy.
Proč vznikl přístup SCIT?
V dlouhodobé psychoterapeutické práci se často setkávám s klienty, kteří svým obtížím velmi dobře rozumějí, dokážou popsat jejich příčiny a souvislosti, ale samotné porozumění ještě nevede ke změně jejich emočních nebo tělesných reakcí.
Právě z této zkušenosti postupně vznikl můj autorský přístup Somatic-Cognitive-Integrative Therapy (SCIT). Propojuje kognitivní porozumění s emocemi, tělesným prožíváním a schopností vnímat a regulovat vlastní reakce. Využívám jej zejména při práci s dlouhodobými, vrstevnatými a komplexními psychickými obtížemi.
SCIT nevnímám jako izolovanou techniku. Je součástí širší psychoterapeutické práce, kterou vždy přizpůsobuji konkrétním potřebám, stabilitě a možnostem klienta.

Pro koho je SCIT vhodný?
SCIT využívám zejména tam, kde psychické obtíže zasahují současně do více oblastí prožívání a nestačí pracovat pouze s jednotlivým symptomem.
- Trauma a komplexní trauma – zejména pokud se dlouhodobá zátěž projevuje současně v emocích, vztazích, tělesném prožívání a vnímání sebe sama.
- Disociativní obtíže – pocity odpojení od sebe, vlastního těla nebo emocí, změny v prožívání a další projevy disociace.
- Úzkost, panické stavy a chronické napětí – zvláště pokud jsou výrazně provázeny tělesnými reakcemi.
- Dlouhodobé vztahové a emoční vzorce – opakující se reakce, kterým člověk rozumí, ale obtížně je dokáže měnit.
- Komplexní a vrstevnaté psychické obtíže – situace, kdy se navzájem ovlivňuje více symptomů, zkušeností a způsobů zvládání.
Jak SCIT funguje v praxi?
SCIT propojuje tři základní roviny psychoterapeutické práce – somatickou, kognitivní a integrační.
V somatické rovině věnujeme pozornost tomu, jak se psychická zátěž projevuje v těle. Může jít například o napětí, změny dechu, sevření, neklid, ztuhnutí nebo naopak pocit odpojení od tělesného prožívání. Nejde o mechanické „uvolňování traumatu z těla“, ale o postupné rozpoznávání a bezpečné zvládání vlastních tělesných reakcí.
Kognitivní rovina umožňuje porozumět myšlenkovým vzorcům, přesvědčením, významům a způsobům, kterými si člověk vysvětluje sebe, své vztahy a zkušenosti.
Integrační rovina následně propojuje to, co člověk ví a chápe, s tím, co cítí, prožívá a jak automaticky reaguje. Cílem není potlačit nežádoucí část prožívání, ale postupně zvýšit schopnost rozumět vlastním reakcím a zacházet s nimi pružněji.
Co můžete od SCIT očekávat?

Přístup SCIT je založen na individuálním tempu, bezpečí a postupné práci. U komplexních obtíží není cílem otevřít co nejrychleji nejtěžší zkušenosti.
V terapeutické práci propojujeme tři oblasti:
- Somatickou rovinu: Všímáme si tělesných reakcí, napětí, změn aktivace a signálů, které mohou souviset s psychickou zátěží.
- Kognitivní rovinu: Pracujeme s myšlenkami, přesvědčeními, významy, vnitřními konflikty a naučenými způsoby zvládání.
- Integraci: Hledáme způsob, jak propojit porozumění, emoce a tělesné prožívání tak, aby klient mohl své reakce lépe rozpoznávat, regulovat a postupně měnit.
Podle potřeb klienta může být SCIT využíván samostatně v rámci psychoterapie nebo kombinován s dalšími terapeutickými přístupy, například s EMDR.
Kdy může být SCIT užitečný?
SCIT využívám především u obtíží, které mají více vzájemně propojených vrstev:
- Komplexní a vývojové trauma: Když dlouhodobé nebo opakované zkušenosti ovlivňují vztahy, sebeobraz, emoce i tělesné reakce.
- Disociace a pocity odpojení: Když člověk obtížně vnímá vlastní emoce nebo tělo, zažívá odcizení od sebe či jiné disociativní projevy.
- Úzkost a panické stavy: Pokud se psychické napětí výrazně projevuje také tělesnými reakcemi a pocitem ohrožení.
- Dlouhodobý stres a přetížení: Když se člověku obtížně daří přecházet ze stavu napětí do klidnějšího způsobu fungování.
- Opakující se emoční a vztahové vzorce: Pokud člověk svým reakcím rozumí, ale stejné situace a způsoby zvládání se stále vracejí.
- Komplexní psychické obtíže: Pokud jednotlivé symptomy nelze dobře pochopit odděleně a je potřeba pracovat s jejich širšími souvislostmi.

Jak se SCIT liší od jiných terapeutických přístupů?
SCIT je můj autorský integrativní terapeutický přístup, který vznikal postupně na základě dlouhodobé psychoterapeutické praxe a zkušenosti s klienty s traumatem, disociací a dalšími komplexními obtížemi.
Je důležité rozlišovat SCIT například od EMDR. EMDR je samostatný strukturovaný psychoterapeutický přístup s vlastní metodikou a protokoly. SCIT představuje můj vlastní způsob integrace somatické, kognitivní a psychoterapeutické práce v rámci širšího terapeutického procesu.
Psychoterapii se věnuji 20 let a během této doby jsem absolvovala více než 8 000 hodin přímé psychoterapeutické práce s klienty. Právě zkušenost s dlouhodobými a komplexními případy mě vedla k hledání způsobu práce, který nesleduje pouze jednotlivé symptomy, ale pomáhá rozumět vzájemným souvislostem mezi myšlenkami, emocemi, tělesným prožíváním a způsoby zvládání psychické zátěže.
SCIT nepoužívám jako univerzální postup pro každého klienta. Způsob terapeutické práce vždy volím individuálně a podle potřeby jej propojuji s dalšími psychoterapeutickými přístupy.
SCIT dále rozvíjím jako autorský terapeutický přístup a jeho principy předávám také v rámci odborného vzdělávání a kurzů pro profesionály v pomáhajících profesích.
Jako členka Českého institutu pro psychotraumatologii
a EMDR dbám na dodržování nejvyšších etických a odborných standardů v péči o své klienty.